Zlatník – Travný – Ropička – Slavíč

Další z tréninků na B7 jsem naplánoval na osu Zlatník – Travný – Ropička – Slavíč a zpět přes Travný na Zlatník. Celková trasa měla měřit kolem 45 km a nebýt extra náročná, respektive probíhat v pomalejším tempu, protože mě už týden trápili bolesti vazů v levém koleni.

Na parkoviště Zlatník jsem dorazil v 7:30, přezul jsem se do nových Salomon XT wings a po krátkém strečinku jsem vyběhl směr Plato. Na Plato jsem dorazil v 8:05 a odtud běžel na vrchol Travný, kde jsem dorazil v 8:40. Odtud jsem běžel dolů do obce Morávky a otestovat si seběhl sjezdovky Sviňorky, kterej dal nohám po předchozích 4 km seběhu docela zabrat.

Do obce Morávka jsem seběhl v 9:30, dal první rychlé cukry a běžel směrem na Ropičku. Na Ropičku jsem se dostal v 10:55 a první 3 km z celkových 5,5 km mi daly neskutečně zabral, protože 32 stupňů na přímém slunci na betonové cestě není zrovna optimální podnebí k běhu či rychlé chůzi. Na Ropičce jsem měl za sebou cca 20 km za cca 3 h.

Na Ropičce jsem si dal kofolu, kousek závinu z domů, jablko a pokračoval směr Slavíč. Těsně před Slavíčem na 28. km se stalo to, co jsem v duchu očekával, ale snažil se na to nemyslet. Podkolení vazy v levém kolenu nevydržely a koleno se totálně bloklo. Na Slavíč jsem poslední 2-3 kilometry tak tak dobelhal a ze Slavíče jsem se na Morávku dostával 1,5 – 2 hodiny a zde jsem zbytek plánované cesty zrušil a na Zlatník se nechal odvést autobusem.

Trénink docela náročný, ve 32 stupních si dát 36 km je docela nadlidský výkon pro obyčejného smrtelníka. Nakonec Tedy 30 km za 4,5 h, zbytek času už jsem vnímal jen bolest, takže čas šel mimo mě, ale těch posledních 6 km jsem šel asi 3 hodiny, chvílemi bokem, chvílemi pozadu nebo popředu, jak to v tu chvíli nejméně táhlo!