prasiva_kotar_ropicka

Prašivá – Kotař – Ropička – Komorní Lhotka

Další výlet na hory, tentokrát výjimečnější než obvykle. Kromě kamaráda Marka a mého stálého horského parťáka Ami jsme dnes s sebou vzali Kanta, lousianského leopardího psa aneb otce našeho Marleyho. Trasa byla odpočinková a měřila kolem 17 km.

Cíl výletu byl jasný - z Prašivé na Javorový a zpět

Autem jsme vyjeli na horu Prašivou, kde padlo úvodní pivo na cestu v místní hospodě, zvolila se vhodná obuv a vyšli jsme na cestu. První a jediné větší stoupání v úvodu jsme zvládli hravě, akorát jednoho člena týmu to malinko zaskočilo a drápal se seč mu síly stačily. Dále cesta pokračovala spíše rovinkami, takže až na Kotař jsme šli bez sebemenšího zadýchání. Chatu na Kotaři jsme minuli bez povšimnutí (zapomněli jsme si v autě peníze) a šli jsme rovnou na Ropičku. Cesta opět rovinatá s menšími převýšeními. Na Ropičku jsem v místní letní zahrádce obětoval svých posledních 30 Kč a dal si 10° točeného radka. Z Ropičky kvůli časové tísní a nestálému počasí zamířili směr Komorní Lhotka. Cesta pořád z kopce, šetření sil.

V Komorní Lhotce jsme tápali nad nejkratší cestou zpět na horu Prašivou, ale nenapadlo nás jiné řešení, než k sauně a po žluté značce nahoru. Na dohled sauny jsme se rozhodli zkrátit cestu přes pole, kde nás překvapila asi 1 m vysoká tráva, bahno, kopřivy, klíšťata a téměř neprostupný les. S odstupem času to jako zkratku co do času nepovažuji, spíše naopak. Takže opět zafungovalo “je to sice delší, ale za to horší cesta”. Od sauny to byla již pohodička, čekalo nás posledních 3,5 km po žluté značce. V polovině trasy jsem Markovi připnul leoparda Kanta, abych mu ušetřil sil na konečný finiš a třeba i spatřil ve vyčerpané tváři náznak úsměvu ;)

Celá trasa měla kolem 17 km, opět jednodušší terén – až na tu slavnou polní (ne)zkratku.

221324_210735292294724_100000747646379_625324_8205597_o

Kozubová – Kamenitý – Ostrý

Abychom si trošku odpočinuli od práce a všedních povinností a nabrali novou energii, vyrazili jsme s Ami na další noční horskou túru. Tentokráte jsme volili kratší hřebenovou trasu kolem 20 km se stoupáním pouze v prvních 4,5 km.

Auto jsme nechali v obci Košařiska a šli na vrchol Nad Milíkovém. Odstud na turistickou chatu Kozubová. Tyto dvě zastávky nás stály nejvíce sil, protože to bylo 5 km souvislého stoupání, ale s krásnými místy na fotografování. Chata Kozubová byla zavřená, takže plánované pivko odpadlo a šlo se dále. Z chaty Kozubová jsme vyrazili na Kamenitý. Cesta byla pořád z kopce asi 3,5 km a trvala nám 20 minut. Na Kamenitém jsme se občerstvili, a i když bylo opět zavřeno, z hospodského jsem jedno pivo vytáhl. Z Kamenitého jsme vyrazili na Babí Vrch, poté na Kalužný a na Ostrý. Trasa zase rovinka, případně mírné místní stoupání. Na Ostrý jsme dorazili už za tmy kolem 21. hodiny. Udělal jsem si pár fotek, vytáhl čelovku a běželi jsme na Salaš pod Ostrým a odtud zpět do obce Košařiska k autu.

Celá trasa měla dohromady kolem 20 km a íobtžnost trasy = lehčí, tedy i pro totální nesportovce. Prvních 4,5 km je sice stoupání, které člověku dá zabrat, ale následujících 15 km je to jen rovinka, případně z kopce, takže doporučuji i jako rodinný výlet.